Milá Maruško,
děkujeme tobě i nadačnímu fondu (a také dárci) za notebook. V době karantény bylo u nás mnoho zájemců o práci na počítači. B. psala diplomovou práci, Ž. absolventskou (VOŠ), T. absolvovala následné vzdělávání - kurs asistentky pedagoga, kde měla odevzdat dlouhou práci. M., P., B., i T., měli ještě vyučování on-line. Všechno jsme nakonec dobře zvládli.
Tenhle rok mě končí oficiální pěstounství. Našemu nejmladšímu P., je za pár dní 18 let. Vím ale, že ve skutečnosti být pěstounka znamená být navždy pěstounka. Nejstaršímu pěstounskému dítěti je už 44 let, pořád jsme s ním v kontaktu a občas pomáháme slovem, činem a výjimečně penězi :) S ostatními je to stejné.
Letos se vdávala B., naše nejmladší biologické dítě a tak jsem se znovu potěšila tím, jak je naše rodina soudržná. Svatbu s ní oslavili všichni "sourozenci" - nejen ti, co se nám narodili.
Takže když zrekapituluji naši pěstounskou éru:...