PATRONI NADAČNÍHO FONDU

Naďa Konvalinková
Naďa Konvalinková

Rozhodla se spojit svou tvář a osobnost s propagováním pomoci opuštěným dětem. Tvář a hlas, které vyzařují nezdolný optimismus a neustálou snahu vidět věci z té lepší stránky. Ať hraje v divadle nebo v televizní inscenaci anebo propůjčí svůj zvonivý smích jiné herečce při dabingu, vždy diváky a posluchače potěší.

"Obdivuji pěstouny pro jejich schopnost trpělivě a láskyplně vést děti, které ztratily všechny životní jistoty, k novým vztahům, k novým hrám a přátelstvím. Moc si přeji, aby se pomoc těmto lidem stala zájmem širšího světa, aby se o činnosti Rozumu a Citu, který stojí už od roku 1996 pěstounům „po boku", mluvilo a psalo co nejvíce. Já sama pro to udělám, co budu moci. Je obdivuhodné, že pěstouni každé nové dítě v rodině berou jako dar. Nacházejí v sobě sílu a schopnost pomoct opuštěným dětem. Hluboce se před nimi skláním."

Nesmírná pozitivita a víra v lidské dobro - to jsou pěstouni. Fascinuje mě ten řád, pocit sounáležitosti, způsob, jak se děti navzájem podporují. Čím déle pomáhám Nadačnímu fondu, tím více si uvědomuji, jak je důležité, aby opuštěné dítě vyrůstalo v rodině mezi svými nejbližšími.

Image

Je pro mě velká čest a zároveň zodpovědnost být patronem Nadačnímu fondu Rozum a Cit. K dětem mám pozitivní vztah, možná proto, že i já jsem stále ještě dítě, které si pořád hraje. V každém z nás je celý život kus dítěte a dívat se na šťastné a rozesmáté děti, to je přece nádhera. Mé poselství je tedy toto: Pomozme těm, kteří to štěstí nemají, a podpořme ty, jež mají velké srdce a osudy opuštěných dětí jim nejsou lhostejné.

Měl jsem naprosto harmonické dětství, úžasné rodiče a skvělé rodinné zázemí. Rozum a cit mi velí, abych aspoň trošku pomohl dětem, které to štěstí nemají. Přidejte se taky. Je to ten nejkrásnější dárek, který si sami můžete nadělit.

Je neuvěřitelné, jak moc pozitivní energie a optimismu v sobě pěstounské rodiny mají. Hlavně ty početnější. Po každém setkání, hlavně na našich tradičních parníkových jízdách, se cítím jako politý živou vodou. Je to pocit štěstí, radosti a smysluplnosti života. Nejraději bych v tu chvíli měl taky pět, šest nebo deset dětí. Třeba jednou budu mít. Není nad radostný smích spokojených a šťastných dětí. Právě za něj bych chtěl všem těm "náhradním" maminkám a tatínkům moc poděkovat. Dávají světu ten nejlepší dárek… A vlastně i sami sobě…

Vojtěch Bernatský
Vojtěch Bernatský
© 2020 Nadační fond Rozum a Cit