Vážená nadace,

patříme mezi rodiny, které byly v červnu zasaženy tornádem na Moravě. V momentě řádění tohoto živlu, kdy jsme doslova bojovali o holý život, mnoho změnilo v našich životech, za tak krátkou dobu jsem přehodnotila celý svůj dosavadní život a jeho priority. Přesto, že děti, které s námi žijí, nejsou naše biologické, strach o ně byl nepředstavitelný, byla jsem však smířena s tím, že v tomto řádění zahyneme. Celou situaci jsme však přečkali, a mohu říci, že odstupem času, nás to jako rodinu posílilo.

Poté však nastala otázka, co bude dál? Dům byl určen k demolici...

Jak tuto situaci budeme zvládat? Celé léto jsme pracovali na likvidaci nepořádku, děti se bez váhání zapojily do nelehké práce, přežili jsme i bydlení v karavanu, do kterého tekla voda při dešti, nyní se tísníme v modulu 12x4 a nemůžeme se dočkat, až se budeme moci vrátit do nového domu, který měl být na jaře hotov. Ale znáte to, stavební firma nesplnila, co slíbila.  

Protože náš dům sousedí se starou školou a boční zdi na sebe naléhaly, zjistilo se, že škola nemá základy ani u staré stavby, bohužel nejsou ani pod novostavbou školy, na kterou zřizovatel školy dostal od evropské unie dotace. Tudíž naše firma práce zastavila (hrozilo tam nebezpečí sesuvu boční zdi školy na náš dům) a začala probíhat jednání s úřady a zřizovatelem školy. Bylo to zdlouhavé, vysilující, ale dnes už můžu říci, že stojí hrubá stavba domu. 

Tuto stavbu bychom však nemohli realizovat bez finančních a materiálních darů. Je nám téměř 60 let a na financování z banky nedosáhneme. Proto si nesmírně vážíme Vaši stále ochoty nám pomáhat a hledat pro nás laskavé dárce, byli jste první, co nám podali pomocnou ruku bezprostředně po katastrofě. Moc nám to psychicky pomohlo.

Prosíme Vás o zvážení finančního daru na vybudování dvou dětských pokojů, podlahy, okna a vybavení nábytkem. Věřte, Že Váš příspěvek bude plně využit na obnovu našeho nového domova. Bude to pro nás nová naděje. Že budeme mít opět nový domov a střechu nad hlavou. Emoce jsou nepřenosné. Děkují za sebe, manžela a naše 4 děti v pěstounské péči.

Naše jediná biologická dcera přišla se svojí rodinou také o dům, musel do demolice, tak jako ten náš. Nemáme blízkou rodinu, která by nám pomohla.

Moc Vám děkuji, za celou rodinu Kalužíkovu z Hrušek.